Cesta světla

                                == MUZIKOTERAPIE==

Je tomu pár let nazpátek kdy jsem hladově co pes obcházející masnu,já obcházel obchůdky,kde byly za výkladem vystaveny misky z Tibetu a Nepálu,na které jsem v té době vůbec neměl peníze a tak jsem je jen okukoval a pak se rozhodl! Vytepám si je sám!Nebylo to lehké,ale touha i sama práce na ní s pevným odhodláním vytepat misku tvořenou s duchovním záměrem,aby zněla a její zvuk byl léčivý,prostě,aby zpívala a zněla jako ty tibetské či nepálské se splnila poté co jsem držel v ruce svou první tzv.českou misku a ona se po dokončení ocitla na mé dlani a poprvé se plně rozvibrovala ten pocit ten se nedá předat,to se musí prožít....A pak se sháněl materiál na další.A podle velikosti materiálu byly jednou menší a pak zase o něco větší.Když jich bylo přes patnáct tu jsem si mohl koupit svou první tibetskou misku a  tak mám k těm vlastnoručně tepaným i tři koupené.Avšak co mne i po letech mrzí je,vzpomínka na jednu z misek kterou jsem si asi před 20lety zkoušel,jenž se mnou plně souzněla a já pociťoval tu její léčivou a očistnou sílu jejích vibrací od hlavy až do nohou.Snad se objeví jí podobná.Protože se chci podělit i s ostatními o léčbu o ono jemné souznění o ony vibrace,které vámi prostoupí,že nelze vnímat již nic jiného,plánuji pomalu nějaké setkání s těmi kteří se o léčbu tibetskými miskami také zajímají.Až se bude něco konat dám to na stránky a připojuji již jen 2 fotografie celé kolekce misek s kterými budu pracovat...Jen doufám,že to nebude moc daleko ony totiž ty mršky taky něco váží.Zatím se mějte co nejlépe se dá.Ahoj....Mezidalší muzikoterapeutické nástroje můžeme klidně zařadit i didžeridu,nástroj Australských domorodců,abordžinců,který je dalším z nástrojů jenž umí mimo rytmických vibrací vyluzovat též alikvótní tóny.Didgeridu jsou vytvářeny termity kteří napadají kmeny a větve eukalyptovníků a do nich prožíraji spousty malých otvorů,jenž pak vytvoří dutinu a stačí ji jen poupravit  a poté je didgeridu na světě.Vzhledem k tomu že u nás to ti naši mravenci nezvládnou,je nutno si dopomoci sami.Osobně jsem si jej udělal z bezu,což je dosti tvrdé dřevo,ačkoli na to nevypadá,ale zjistíte to,když jej začnete dlabat nebo vrtat. Osobně jsem jej se pokusil provrtat,ale když vrtákzapočal ujíždět ke straně a hrozilo probourání se stěnou,raději jsem zvolil alternativu,kterou jsem viděl u nás tuzemsky vyráběných didgeridu a to podélné rozříznutí,vydlabání a nasledně opětovné slepení.Lepil jsem epoxidem.Má sice pouze 130 cm,ale stačí.Povrch byl natřen lodním lakem.Na místo kam se přikládají rty  jsem vytvaroval z včelího vosku,jakýsi náústek a bylo hotovo. Než-li jsem si  vyrobil toto dřevěné didjeridu,posloužila mi dobře trubka od záchodového splachovače,ale ta pevnější,šedá a asi o průměru kolem 4 cm,která též pěkně a jasně vibruje a pro začátek bohatě stačí k nacvičení tzv.cirkulárního dýchání,což způsobuje a otevírá možnost hrát třeba 10minut bez přestání,neb se průběžně vdechuje,aniž se přeruší zvukomalba a rytmus.Tvrdá dřeva lépe zní.U nás se dělají například z dříve zmíněného černého bezu,dále javoru,olše,jasanu.............................................................................................
Když se ještě vrátím k oněm mnou vyráběným miskám,podařilo se mi i vytvořit několik párů činelků z nichž jedny spolu ladí jako kostelní zvonění,jiné mají i když jsou malé silně břistkný a průrazný tón,ale asi před týdnem jsem objevil v jednom obchůdku činely,které mají v průměru pouze 25centimetrů,ale které vydávaly, alespoň pro mne překrásný tón,velice podobný tomu jaký můžeme slýchat z nahrávek z chrámových obřadů z Tibetu nebo Nepálu, kdy jsou jimi doprovázeny různé obřady,jen co jsem uslyšel jejich zvuk v onom obchodě pocítil jsem,že to je ono a že nehledě na cenu jsem si je již pořídil a radost mi nezkalilo ani to co jsem za ně dal,co k tomu více říci...asi...nic...prostě...špatní duchové ať jsou jejich zvukem vyhánění aby prostorem zněl jejich očistný zvuk a v srdci zbyl,jen mír a pokoj............................. 

Před prázdninami mi mezi nástroje přibyly dva činely,které se mi velice líbily pro svůj zvuk,jenž byl né nepodobný obřadním zvukům z nahrávek.Sanu Babu mě nezklamalo a ,,kamarádi" z Nepálu mají již své místo nad postelí.

Každý z nás v sobě neseme určirou energii, vnitřní poselství.
Každý z nás určitým způsobem vytváříme vibrační pole, které ovlivňuje kladně či záporně naše okolí. Jsou to střípky, či paprsky světla, nebo také tmy, temné vibrace. Záleží na založení člověka. Jako u hudebního nástroje na jeho vyladění. Každý z nás je podoben hudebnímu nástroji a vyluzujeme buď falešné, disharmonické tóny, nebo naopak příjemné melodické vibrační vlny.Vždyť nelze si nevšimnout tónu hlasů, kteréž slyšíme kolem sebe a jenž také vydáváme my sami. Zkusme se zaposlouchat,  jak zní náš hlas, a co přitom pocítíme. Jsme podobni těm co harmonizují prostor kolem sebe, nebo spíše vytváříme jakési napětí?Co šíříme do svého prostředí kolem nás.Ladíme?Celý prostor je naplněn spoustou vibrací a ty námi procházejí,stejně jako radiové , telefonnní rozhlasové aj. vlny.Všechno to se nás  dotýká, útočí,nebo posilují?

A UVĚDOMME SI, ŽE I MY SAMI MÁME TÉŽ URČITÝ VLIV ZPĚTNĚ NA NAŠE BLÍZKÉ OKOLÍ. ZMĚNOU SEBE MĚNÍME AČ MOŽNÁ NEZNATELNĚ  TO CO NÁS OBKLOPUJE ČEHO SE DOTÝKÁME,  NAPŘÍKLAD SVÝMI MYŠLENKAMI, SVÝM HLASOVÝM PROJEVEM A ČINY. VŽDY BUDE A ZÁLEŽÍ NA TOM CO BUDEME MÍT V ŽIVOTĚ ZA CÍLE, ZDA BUDEME KLADNĚ, HARMONICKY NABITI A HARMONICKY VYLADĚNI NA LÁSKU, POKOJ, VIBROVAT NA ROVINĚ VYŠŠÍ VIBRACE SVĚTLA, NEBO NA TOM CO ROZLAĎUJE.HUDBA JE VŠUDE KOLEM NÁS, ALE KDYŽ SE ZAPOSLOUCHÁME PAK JI USLYŠÍME I UVNITŘ SEBE SAMÝCH.