Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

                      KŘESŤANSTVÍ

pb290222.jpg

Obrazek

ObrazekObrazek

                                                                                                                                                      Křesťanství, jak široké to téma. Kolik lásky na počátku, ale na druhé straně namísto jednotnosti tolik roztříštěnosti, rozdělení jediného láskyplného a pokojného, průzračného poselství a to do různých náboženských denominací, jež každá se cítí jako ta nejpravější a přitom tu je zde pro nás všechny, jenom Jediná a živá Skutečnost ,JEDINÝ Bůh a  Otec, Jahve Sabaot a Ježíš Kristus boží Syn. A jedno je nám pak dané Písmo. Jedna Kniha Knih, Bible, z níž všechny tyto odnože se samovolně vyvazují a některé, pak i svévolně si násilně překrucují výklady určitých jejích textů, či i vytrhují si určité její pasáže z kontextu. Ty posléze dávají pak slovům mnohdy chybný význam. Křesťanství se díky jejich ,,vůdcům", dostalo ve svém propojení s politickými silami,také do vojenských tažení na křižátských válkách, pod fanatickým vedením, a cestu za vyhlazení bezvěrců. To bylo a vždy bude, chápáno silně negativně všemi, co se chtějí řídit oním prvotně hlásaným, pokojným poselstvím lásky ke všem lidem, ke všemu živému. Pravá láska tedy neposkytuje žádný návod, nebo popud k zabíjení jiných. Pražádný prostor pro nenávist. Proto pro mne, tzv. vojenští kaplani v armádách, jsou nepochopitelní, když žehnají vojákům jdoucím bojovat za nějaké ideje, vize mocných. Nerozumím  a ani nechci rozumět jdoucím do válek. Zvráceně vnímám i ono žehnání zbraní , vždyť to je úplná demagogie. Je to vždy manipulace mocných se svobodou a životem člověka, který jde a koná pak slepě v zájmu ,,vyššího dobra''. Pokud je někdo křesťanem, tak ve válce nemá co dělat a pokud do ní jde, nechá se naverbovat, tak již v sobě nemá lásku, ale nenávist. Ježíš řekl ,,podle toho poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku!'' Co k tomu říci. Myslím si, že mnozí z Vás si tuto otázku, jak je to vůbec možné, již také sami někdy položili a cítí ten rozpor mezi poselstvím bible a konáním člověka. Proto mnozí, když pohlédnou do minulosti, nechápou to, co se dělo a děje. Vždyť pravé křesťanství, je přeci o něčem, úplně jiném. A snad proto, jsou lidé od křesťanství tím spíše odrazováni , nedůvěřují mu a nevidí na něm, jaksi nic moc přitažlivého. A i když měli možnost snad se  i s biblí setkat, tak váhají, zda její poselství má ještě dnes nějakou platnost. Přemýšlejí o tom kam se poděla hlásaná láska, zda má nějaký smysl se dnes zajímat o bibli coby Boží slovo a její poselství do ní Bohem vložené, má-li ještě vůbec dnes smysl věřit v Boha. Věřím, že to, co se tak dělo či se doposud děje, a to mám nyní na mysli, ony různé kompromisy, včetně i chybných (raději doufám, že neúmyslně chybných) výkladu jejich textů, uzpůsobených tak,aby byla ta, či ona komunita spokojená, vycházelo a vychází jen z určité neznalosti. Ajak i doufám, přesto ne ze zlého úmyslu (ze snahy po větší populárnosti a přitažlivosti pro mladou generaci, aby jich tak bylo stále více přitahováno do lůna dané církve, nebo dávat věřícím co nejméně omezení, aby se nikdo necítil povinován cokoli striktně dodržovat. Možná je to z touhy být pravdivějším náboženským směrem, než jakým jdou druzí, kdoví.   Někteří mají námitky, ohledně správnosti bible a jejího překladu/ů/, nebo také o její úplnosti.                                                                                                                                                                    Jedná se, ale o dosti  širokou oblast, na kterou bychom se museli zaměřit a nelze si vše zodpovědět jen několika odpověďmi. A i když jsme kdysi byli a mohli se také ,,honosit" znamením  coby silně křesťanská země, je dnes naše  země již považována, za spíše cele prorostlou ateistickým virem. A povědomí křesťanství, ztratilo tak v této zemi již, tu správnou hloubku - i vědomosti, biblickou, křesťanskou gramotnost. Lidé dnes žijí spíše povrchím způsobem svého bytí, ulpívají na povrchu věcí a proto jsou tak často obalamucováni a strháváni v davovost,(vždyť dav se vždy lépe ovládá, nežli samostatně a svobodně myslící jedinci).Lépe se mu vnutí zákony, je-li lid ovládán strachem. A kterak to vidím dnes já?                                       Nemyslím si, že v naší zemi jsou samí ,,bezvěrci", vždyť každý dnes někomu, či něčemu věří, ať již bulvárním novinovým plátkům,zprávám na internetu, v televizi, naivně věří slibujícím politikům na předvolebních mýtincích, nebo lidé i když už nikomu jinému, tak alespoň věří sami sobě. Ano, přestali jsme možná již věřit, komuko-li a čemuko-li jinému, než sami sobě, neboť nechceme být znovu a znovu opakovaně zklamáváni a zrazováni i v těch nejmenších jistotách, které si jaksi, ještě snažíme pevně podržet. Avšak to co zde chybí je dnes kvalita morálního a i duchovního smýšlení a taktéž celého svého způsobu života.Je as vyprázdněný trůn pravé, hluboké,vědomé a neochvějné víry.                                                                                  Těm ,kdo stojí o to býti osvobozeni a mají o pravé poznání a učení zájem, bych  rád doporučil, pokud je křesťanství některak osobně již oslovilo, nebo cítí, že by to mohlo být ono, pořídit si hned na počátku svou vlastní Bibli                                                                                                A nejenom aby, si ji pořídili, ale také aby si v ní započali i číst a to což přečtou uvedli v život tím, že uplatní, začnou se řídit oněmi radami danými od Boha a byli osvobozeni. Lze začít číst například Žalmy, nebo hned samotný Nový Zákon, kde jest napsáno: ,, poznáte pravdu a ta vás osvobodí''.                                                                                                                     Vím, že jich je na pultech malý výběr. Nyní nemyslím co do velikosti, nebo v jaké jsou zrovna vazbě, ale to, že je zde hromadně prodáván víceméně jen překlad Ekumenický.(ale i tento trend se v posledních letech trochu poklesl). Ekumenický překlad bible je sice psán moderní češtinou, ale  je to překlad, který vznikl po společné dohodě o formulování některých pasáží,osazenstvem vícero zastupitelů z různých církví. A tak tento překlad je takový, jaký je. Prostě, aby vyhovoval všem, tedy nikoho neurazil, vyhovoval a to i přesto, že v určitých textech, se tím jaksi vytratila správná významovost určitých textů, také utrpěl jejich ,,duch-kouzlo" -- dokonalého překladu, které oslovilo čtenáře, nebo  posluchače, kteří hned napoprvé, pocítili hloubku ducha do oněch veršů vloženého. Jinak je, ale u nás stále dostupná, ještě ona klasická a krásná, výstižná Kralická bible, které se však i přes její podání ve staročeštině, dá zakrátko lehce porozumět. Vždyť po celá léta, tu v dřívějším ještě Československu, nebylo možno sehnat ani nic jiného. Já sám jsem ji dlouhodobě používal a staročeština mi nikdy nevadila a dodnes si v ní vyhledávám raději nežli v ekumenickém překladu. Pro srovnání výkladu určitých veršů, nebo celých odstavců,  při tomto porovnávání tak vyhlížím onoho ducha textů, ten ,,spravný odstín", ,,správné světlo", nebo dá se říci vůni. Včela rozpozná umělou květinu od umělé. Používám k tomu další překlady bible a to Jeruzalémský překlad a Překlad Nového Světa. Z těchtoho tří překladů tedy nejraději a nejčastěji čerpám poučení a hledám, vyhlížím, onu blízkost Boha-Otce a také Jeho Syna Ježíše Krista. Tak z Písma se vždy snažím vycítit sílu do nich vloženou Duchem svatým. Kralická bible má celkem i dost veliké množství odkazů na jiné pasáže. A ač se to nyní někomu nebude zrovna zdát, nemusí mu to být recht,  tak překlad do moderní češtiny, kde je  také velice hodně odkazů a je skoro identický s Biblí Kralickou, je překlad o němž jsem se před chvílí zmínil  tzv.,,Překlad Nového Světa'' který vydali a rozšiřují Svědkové Jehovovi.  Vždy platí:,,Stále však rozjímej a rozlišuj!'' Zkoumej zda i slyšené slovo při kázání je v souladu, taktéž, zda život u takového člověka jenž káže je v souladu s tímto kázaným slovem. To není můj podnět, ale je to rada, kterou apoštol Pavel dal těm kteří žili v Beroji. Do světa totiž vyšli mnozí, aby za sebou odvedli mnohé, a sami se tím co říkají pak neřídí. Co se týče Svědků jehovových a jejich překladu do moderní češtiny, tak pokud se s nimi někde setkáte, zeptejte se, zdali by vám jeden výtisk neposkytli..Tím se, k ničemu nevážete a je jen a jenom na vás, na vašem rozhodnutí, zda, se s nimi budete chtít  někdy ještě v budoucnosti setkat (lze si tento překlad bible ale i též stáhnout na jejich internetových stránkách.) Pro pochybovače o tomto překladu, tvrdím, že je podle mého o dost blíž Bibli Kralické, než je ten překlad  Ekumenický a každý má možnost,  hledá-li Pravdu, hlouběji  se ponořit do porovnávání, všech těchto biblických textů, obsažených v samotné Bibli a objevovat v ní, obsaženou, ničím nezakrytou PRAVDU                                                                                                                                                                        Jak jsem výše se již zmínil, tak i já ony různé překlady takto mezi sebou společně, vzájemně dál konfrontuji.                                                                                                                          A ne snad pouze, abych v nich hledal chyby, ale protože hledám to hlavní,.. onu hlubší, řekněme třeba mystickou platformu předávaného  poselství, s láskou nakloněnou vždy a jen láskou k Bohu a též i k našemu spasiteli a vykupiteli, Ježíši Kristu. A proto se spolu, se svatým Duchem,  snažím vnořit v ducha těch všech poselstvích, kterých bylo nám od Otce dáno. Vždyť je v božím slovu psáno:,,Kdo hledá pravdu nalezne ji''                                                                         A to bych každému přál. Aby, se každému z nás díky osobnímu studiu, modlitbě a rozjímání každodennímu, pravidelnému čtení bible, mně i Vám dostalo milosti a pravého poznání Boha.           Na pultech prodávaný zdařilý překlad Jeruzalémské Bible, ten v pasážích, Starého zákona, používá též jako v Překladu nového světa od Svědků Jehovových, Boží Jméno Jahve/Jehova. Jeruzalémská bible, má taktéž hodně odkazů, na různé podobné, či rozvíjející pasáže a texty, obsažené v Bibli.Tato Bible, má také dosti poznámek tzv. pod čarou.                                       Jak ekumenický, tak Kralický překlad bible, se tomuto Božímu Jménu vyhýbal. A tak, namísto používání Božího Jména, používají slovní náhražky, Hospodin(význam:hospodář)Je to jako bychom na někoho volali, ,,hele Ty". Boží jméno je pak sice v ekumenickém překladu zmíněno, jako jakási ne zcela podstatná informace, v poznámce mini písmenky dole, jen jako malá, ne až tak zase významná poznámka, kdesi pod čarou a důvod? Překladatelé se odvolávají na jakési zavedené tradice.Přitom je psáno:,,Kdo vzývá Boží Jméno bude zachráněn'' Poněvadž označení Hospodin, není, Božím jménem,(ale znamená pouze hospodář) myslím si, že je pak chybou takto Boha oslovovati. Nám, na našem vlastním jménu také, určitým způsobem záleží a taky je to slušnost, druhé oslovit jménem.. A Bůh, náš nebeský Otec,nás nabádá, chce, abychom vzývali Jeho Jméno. Ale jak, když je takto lidem zakrýváno?                                                                                               Bible Jeruzalemská, obsahuje taktéž i deuterokanonické knihy a používá jak jsem se již zmínil, oslovení Boha,  jméno Jahve. ,,Jsem, kterýž Jsem'' JHVH, tetragramaton,znamená to hlavní a  pro nás důležité - samotné Boží jméno. Jsem, JSOUCÍ,Jediný a Pravý, Nepomíjející váš Bůh,Otec.        V neposlední řadě, je zde také, dnes již vydaná  tzv. Synoptická  bible, kde je současně k porovnání, jak ekumenický,  tak i Kralický překlad. A tak tedy, je tu možnost texty navzájem spolu hned porovnávat. Tato bible, obsahuje i ony dříve zmiňované knihy deuterokanonické.                                                                                

p2190051.jpg

p6090008.jpg

p1010070.jpg

 

                                                                                                                                                                              Co je to láska? Láska to je cit . Co je cit? To je otevřené srdce. Neboť otevřené srdce to je zapomenutí na sebe, zapomenutí na sebe, je zase přeci ochota myslet a vydávat se pro druhé, vydávat se pro druhé je životní cestou Ježíše Krista. Životní cesta Ježíše Krista je a byla cestou Božího Syna, jenž zůstává v Boží, Otcově lásce a dostává oč prosí a to i za nás i pro nás, kteří se snažíme jíti v Jeho šlépějích.Vždyť On je Božím důvěrným přítelem, má schopnost léčit zkroušené duše láskou, schopnost nás ochraňovat prostřednictvím andělů, nás křehké hliněné nádoby. Mějme na mysli každý z nás, že: ,,Každá nádoba je určena pro určitý účel, proto prosba naše, ať jakkoli smělá se druhým snad může zdát, nechť zní svobodně a s láskou z úst mých, z hlubin našeho srdce.Prosme:,,kéž je mi úkol svatý dán, abych pro obsah cenný pro který jsem byl též u Tebe Bože ztvarován, jsem i naplnil.''                                                                                             Nikdo nemůže být dokonale štasten,nejsou-li šťastni všichni . Lidi má poučovat pouze ten, který je z celého srdce miluje a je mu shůry dáno takto konat.                                                                                                                       Láska,pokud je velká,chce obejmout celý svět..Klíčem k lidským srdcím nikdy nebude naše chytrost,ale vždycky jen naše všeobjímající láska .                      Tajemství štěstí není ve vlastnění, ale v dávání. Jednotlivě jsme jen pouhá slova,společně však báseň. Radostná mysl je jako jaro.Otevírá květy lidského srdce k povzbuzení k Božímu povolání .   

 Staniž jsme se všichni oltáři na nichž plně obětujeme Bohu sami sebe, vždyť ničeho jiného cennějšího zde nemáme čehož bychom mohli nabídnout Tobě ó Bože, kterýž nás každý den, okamžik zasypáváš květy vonící LÁSKOU....co můžem, mohu nabídnouti OTČĚ můj, co vždyť Ty vlastníš i můj, dech.

Obrazek

  A Kristus tančí a zpívá, promlouvá i učí o svém Otci a svém Bohu Nejvyšším.

 Připojme se k této nebeské slavnosti , tanci s plností vší lásky, neboť zpíváme Bohu,  Otci  přemnohých divů a milosrdenství.Sláva Bohu nebes i Země.

 Vdechni do nás,do našich puklin duše dechem plným radosti a lásky, vždyť ta nikdy nepomíjí, to mi jen se Tobě občas vzdalujeme někdy už ani na dohled.Ty Bože nás však nikdy neopouštíš, ty stále doufáš, že z dálek se k Tobě zpět jen pro Tvou lásku se navrátíme o budeme toužit po Tvém obětí.Buď nám prosíme blízko, blizoučko nám na dosah.

Učení to jest o lásce,srdce když jej slyší,jen se raduje a vzlétá k nebesům.

 

   Slyšme učení to nové,svitky otevřené,by člověk došel poznání i spásy.

 

  Dnes-Tady a TEĎ.  Pane ke komu půjdeme,vždyť Ty máš učení pravé,slova života a záchrany.

 

  Kdo slyší přešťasten je,ať pohár jenž nyní přetéká našich srdcí svlaží,

 

  Kdo slyšeli a radostnou to zvěst přijali a cítíli se pak puzeni samým Bohem, Otcem, dále jiným tento dar Boží dobrý  předávat tak dobře činí, neboť se máme jako bratři a sestry s druhými o ni dělit, neb jsme křestem k tomu zavázáni..A ti kteří uslyší tak oni se budou radovat jsou-li z Boha.A tito i jejich otevřené srdce,rozpukané strastmi světa díky božímu to -sladkému prameni božích pravd, vodnímu zřídlu, plnému světla,co zhladí a opět zcelí těchto ran, aby láska  měla kde opět silného sídla a odkud vyvěrati bude směrem k bližním. K tomu nám dopomáhej BŮH.

 

 Neb nestačí jen slyšeti,ale nutno i konati a to vždy a všude,kudy kráčíme. Nechť je v nás pokoj, láska, mírnost, dobrota, shovívavost a milosrdenství a ty kéž spolu s pokorou nás provází na všech naších cestách, když kráčíme životem, společně s naším Bohem.                                

30062017543.jpg

Pokud to záleží na nás snažme se zachovávat  pokoj se všemi lidmi s nimiž se ve svém životě setkáme. Uchováme si tak v sobě vyrovnanost, klid, který dnes tak mnohde, ale i přiznejme si, i nám často chybí, nejen navenek, ale zejména vnitřně, neboť jsme si jej častokráte nechali vzít. Mnozí úplně, jiní jen částečně. A důvod tohoto úbytku je tlak světa kolem, naše nedostatečná ostražitost a bdělost i nedostatek času vyhrazeného k četbě Božího slova  a též osobní, hluboké, vnitřní, modlitby i praktikování, uvádění v život poznané. Neboť tempo světa kolem i na pracovištích se zrychluje ve snaze zachránit svět ze zkázy do které se díky politikům a lidem snažícím se nabažit, obklopit se pomíjivými předměty, žene. Chybí tak poctivost, etika, slušnost, pokoj a také, že dané slovo platí a platit bude i zítra.Když si tedy dáme jedna a jedna dohromady, tak zjistíme, že se mimo korupce jednotlivců a zejména nim, ztrácí mezi lidmi čím dál více důvěra a onen výše již zmiňovaný vnitřní pokoj v srdci a pokoj mysli. Nejvíce však LÁSKA. Jakoby a to i křesťané mezi sebou pozapomněli si ji navzájem občas projevovat a nebo vytěsnili toto slovo a nechali tyto vlastnosti víru, naději a zejména bezpodmínečnou lásku kdesi venku, mimo sebe a přitom Ježíš Kristus nám všem říká,, podle toho poznají,že jste moji učedníci (následovníci věrní) budete-li míti mezi sebou lásku.                                                                             

p1010029.jpg30062017546.jpg

Navíc  máme milovat, ač se to zdá nejenom podivné, ale i velice obtížné i své nepřátele a to je nejenom nelehké, ale zdá se nám to, mnohdy, jako nepředstavitelně velký balvan, který nemůžeme nikdy překročit. Důvodem je naše ego, které stavíme na svůj osobní piedestal. Ale uvědomme, si kdože nás miloval nejdříve? Ano, byl to sám Bůh, který nám dává život.Také Ježíš Kristus přinesl za nás svou oběť a to v době, kdy jsme byli ještě hříšníky a doposud jimi stále jsme. Přiznáme-li si to sami sobě, že se nám stále ještě zcela a úplně, nedaří, zbavit se občasných hříšků, ať je to v myšlenkách, slovech, nebo dokonce v dokonaných skutcích zbavit, tak je čas na změnu, neboť Bůh nás stále miluje, jako nás milovali naši rodiče dokud jsme byli malí a milují nás i nyní přestože jsme již o něco zestárli. Stále nás milují a naše trápení, bolesti, neúspěchy rozchody s partnery a nebo nemoci prožívají stále s námi a budou je prožívat dokud budou zde s námi na světě. A nyní si uvědomme, že Bůh nás a dovolme si tuto skutečnost připustit, také stále velice miluje a chce abychom byli šťasnými. Věříme tomu? Lze to připustit? Chytněme se jaksi za nos a uvidíme onu hlubinu, tu propast, která tu mnohdy zeje, mezi námi, Bohem Otcem, Stvořitelem i Ježíšem Kristem a svatým Duchem? Vždyť jedině s nimi, bude vždy mít a má, náš život smysl a také cenu okolním světem opomíjenou, či dokonce posmívanou: Záleží nám však na tom, co si o nás myslí druzí a neodstrkujeme při setkání s nimi, Boha od sebe, jen na chvíli. Nyní si chci dělat to co chci, přeci jen na chviličku. A pak se vracíme zpět, jakoby se nic zas tak nedělo. A nebo snad, se posléze, navracíme, se zkroušeným srdcem, vida tu chybu, skláníme se před Bohem v modlitbě co marnotratní synové a dcery.                 

p6090007.jpg

Pokoj a láska, ať je naším znakem, pevnou devizou, kterou nesměníme, pro nějaký krátkodobý pocit vítězství, zadostiučinění. Pokoj i láska nechť s Vámi,  kráčí, jako dobří věrní přátelé, jenž uchovávají hlavu chladnou, též čiré myšlení,  spolu s dobrotou i především láskou, bez hranic a jste plni milosrdnosti.                  p1040002.jpg Kéž v nás každém roste Kristus a my rostem v Kristu.                               I Když se spolu neznáme mám Vás bratři a sestry rád, chi být a taky kéž jsem schopen milovat a miluji Vás stejnou silou, tak jako Kristus miloval své učedníky i lidi a miluje nás, stále aniž si to uvědomujeme. Vím, je to jaksi nedostižný vzor, ale nestyďme se za svou lásku, i když třeba dosud ne zcela dokonalou, neb ona otevírá a rozšiřuje naše srdce a též nás naplňuje radostí, větším pokojem.Vždyť všichni máme tak jako on napodobovat našeho Otce v nebesích, nechat se Jím vyučovat, získávat moudrost, nechat se Bohem vést po cestě života ke Světlu zpět k našemu pravému domovu. Vždyť i Abraham a praotcové hledali svůj pravý domov Věčný příbytek v nebesích u Boha a zde na Zemi se cítili jako cizí usedlíci.

Zvony ať do dáli rozsévají Boží lásku a něhu tak jako Kristus, jenž hořel láskou k lidem všem a za všechny nás se vydal a na tvářích i v duších svých můžeme cítit onen dech. Tak aˇi my zníme těm co ač mnohdy ani neřeknou si o lásku a něhu vždyť i oni --------------------------------------jsouce jsoucí, takže jedni z nás.Buďme jako zvon, neboť, je-li dostatečně zvon rozhýbán, stává se živým a má-li srdce - zní do dáli. Ať i my zníme jako Loretánské zvony, melodicky a hladíme duše lidí, zníme k potěše samotného Stvořitele Boha.                                            p7020055.jpg                                                                                                                    

Vzhledem ke stavu v němž se dnešní svět kolem nás nachází, ať je to stránka ekologická,nebo to kterak trpí a hladový lidé v rozvojových zemích ale i jinde pro lidskou lhostejnost a dravost tzv. vyspělého světa pokusme se vytvořit širokou skupinu, oblak láskou sjednocených lidských myslí a zejména našich srdcí v propojenou modlitební základnu, která se pak díky dalším,jenž se budou připojovat, bude rozšiřovat a růst s Božím požehnáním v živé modlitbě společně s námi v jakýsi Láskou prodchnutý živý organismus, který se bude pravidelně v určité dny modlit nejen za sebe jakž běžně činíme, ale i za druhé a blaho světa obklopujícího nás.Aby byla vymícena chudoba,i hlad a to jak /doslovný tak i duchovní/.

Pokud budete,či již máte na mysli takovýto úmysl,uvést v praxi,ale dosud jste jej plně neuvedli ve vašich životech v životní krédo,dejte mi vědět,kdy a které dny ,či snad po celý týden bychom se společně mohli propojit v jeden silný,živý láskyplný celek Bohem požehnaný boží celek ctitelů,Jeho svědků.Vždyť náš král a spasitel Ježíš Kristus řekl,,kde jsou dva nebo tři v mém jménu tam jsem mezi nimi i Já. A také můj Otec i Duch svatý.

      p1010129.jpg  Přeji Vám všem bohatý duchem božím prodchnuté dny.Pečujme o svou duchovní čistotu své víry,zkoušejme zdali jsme my sami ve víře dosti pevní a zda máme onu  těsnou přimknutost k Bohu,Ježíši Kristu i svatému Duchu.A s vřelostí se modleme jedni za druhé i za požehnání a naši vzájemnou vytrvalost.Bůh nám v takovém odhodlání hledat Pravdu, nalézt Pravdu pomůže a dá nám též pokoj, nejen do naší mysli, ale i srdce.Na nás pak je prakticky být Bohu nadoslech a bližnímu svému láskou nablízku.O to stále usilujme.                           Hledejme Jej na všech našich cestách a modleme se, ano modleme se s vroucností, abychom toto vše co se dnes děje s Boží pomocí přestáli i mohli až nastane onen čas svléknout tento tělesný šat,rubáš a mohli splynout cele v Jednotu s Otcem.    Pokoušejme se neustále držet Boží ruky, kráčet po mystické cestě jenž je úzká, však vede do radosti a k Všelikému Otci všech světel.Nepolevujme,pak láska k Otci i poznávání hloubky nám daného Písma a milost Boží nás povede. To Vám všem i sobě s láskou též s modlitbou přeji.   Modleme se jedni za druhé, přejme si navzájem to nejlepší, kráčejme po boku Krista vzhůru.Janp6240280.jpgp1290263.jpg30062017536.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář